Chráněné bydlení

V Novém Městě by mělo vyrůst tzv. chráněné bydlení a domov pro osoby se zdravotním postižením. V domě se službou chráněné bydlení mohou žít lidé s lehkým a středním mentálním postižením v malých domácnostech. „Klienti chráněného bydlení nepotřebují péči pobytových služeb po celý den, pouze určitý dohled. Řada z nich by mohla využívat k denním aktivitám službu denního stacionáře Centra Zdislava, pokud bude volná kapacita,“ potvrdila ředitelka Centra Ing. Hana Janů. Chráněné bydlení v Novém Městě chybí. V minulosti museli někteří Novoměšťáci opustit svůj domov a přijmout adekvátní službu tohoto typu např. ve Velkém Meziříčí. V současné době se v Centru Zdislava mohou klienti připravovat na samostatné podporované bydlení aktivitami ve cvičném bytě. Ty zahrnují například přípravu jídla nebo nácvik soběstačnosti při každodenních běžných činnostech. A kdy je tato služba vhodná? „Problém může vzniknout ve chvíli, kdy rodiče nebo opatrovníci těchto osob z důvodu ztráty své soběstačnosti nejsou schopni zajistit péči v dosavadním domácím prostředí,“ vysvětlila Hana Janů. S chráněným bydlením mají zkušenosti také v Křižanově. „Kapacita této sociální služby je u nás v rodinných domcích 12 klientů, kterým kromě ubytování poskytujeme pomoc při přípravě stravy, chodu domácnosti, osobní hygieně, nechybí aktivizační a vzdělávací činnosti,“ přibližuje fungování chráněného bydlení v Křižanově ředitelka tamějšího Domova Kamélie Mgr. Silvie Tomšíková.  Z klientů novoměstské Zdislavy by o službu měla zájem i paní Ludmila Milfajtová, která žije s maminkou a denní stacionář navštěvuje. „Přivítala bych to, určitě by mi to pomohlo ve zdokonalování samostatnosti,“ řekla paní Milfajtová. Díky tomu, že klient neopouští své město, neodchází do ústavu, ale žije stále v místě, kde to dobře zná, zůstávají zachovány sociální vazby – přátelé, vrstevníci, rodina. Bez omezení se také může účastnit zájmových aktivit, navštěvovat kulturní a sportovní akce, jak byl zvyklý dříve. „Pomáháme lidem tak, aby nevznikala závislost na sociální službě, ale snažíme se je naučit, podle jejich možností, větší míře samostatnosti a zodpovědnosti za svůj život,“ uzavírá Hana Janů. -svj-